Bukové toulání

Nová nečtená kniha.

2023, 1. vydání, 190 × 260 mm, 272 stran,

Vydalo Nakladatelství Petr Polda, Liberec.

Slova nakladatele a autorů:

Uklidňující čtení do neklidných časů. Kniha Bukové toulání přináší pomalý a hodně lyrický popis krajiny severních svahů Jizerských hor, území charakteristického téměř jednolitými bukovými porosty a žulovými skalami. A to pohled velmi osobní – jak ze strany Marka Řeháčka coby autora textu, tak i Jana Pikouse jako tvůrce fotografického doprovodu. Výsledná publikace není ani encyklopedií, ani turistickým průvodcem či propagační tiskovinou lákající do oblasti další turisty či návštěvníky např. v souvislosti se zařazením tohoto území na seznam světového dědictví UNESCO. Svým pojetím a posláním silně navazuje na inspiraci obou autorů – na Knihu o Jizerských horách od Miloslava Nevrlého, přičemž se snaží být i drobným příspěvkem k významnému životnímu výročí tohoto nejslavnějšího spisovatele Jizerských hor. Miloslav Nevrlý do knížky napsal krátké, ale laskavé závěrečné slovo.

Cílem Bukového toulání je popsat podstatné fenomény spojené
s oblastí Jizerskohorských bučin – jedinečné bukové porosty, lesnictví a dřevařství, clam-gallasovskou oboru; žulové skály
s horolezectvím, skalní vyhlídky, turistiku od počátku 19. století, drobné památky, vodstvo, staré cesty včetně poutních, železnice, řopíky, tramping vč. tradice Jizerské noty i ochranu zdejší. Zdůrazněn je i vliv krás této oblasti na uměleckou tvorbu a naopak. Zmíněna jsou taková literární jména jako je Rudolf Kauschka, Miloslav Nevrlý, Josef Matouschek či ryze současný jablonecký Štěpán Smolen či výtvarníci Franz Wenzel Jäger, Karl Decker, Václav Kocum a Siegfried Weiss. Objevuje se zde řada novinek – čtenáři se dozvědí, kdo byl Starej Lorenz, koho ztratili turisté při hledání Bäumelůva kříže, ve kterém potoce dívky hledaly zkrášlení, jak je to se žlutočernými mloky, kde je skála Orschwisch a jaký byl nepříliš známý vliv lázeňských hostí z Libverdy na zrod jizerskohorské turistiky v údolí Štolpichu. Řadu vlastivědných údajů doplňují úvahy o současném smyslu pobytu v horské krajině, o měnící se tváři Jizerských hor i jejich návštěvnících.

Celkové romantické a „roztoulané“ pojetí publikace má snahu především čtenáře znalé této oblasti více inspirovat pro hlubší pochopení souvislostí mezi jedinečností přírodního prostředí Jizerskohorských bučin a činností člověka v této krajině.