Jste z Liberce? Vyzvedněte si objednané zboží v našem výdejním okénku! - Každý všední den po předchozí telefonické či e-mailové domluvě, těšíme se na Vás.

Ladislav Postupa- Perpetuum Mobile

  • 1 z 2

Originální autorská fotografie, signovaná 

Volný list, viz podrobný popis

Rozměry: 30x40 cm 


  • (1 ks) Skladem
    Můžeme doručit do: 2.11.2021
8 000 Kč
Kategorie: Fotografie
Autor : Ladislav Postupa
Rok vydání : 1967
Postupa :
Fotografie :
Surrealismus :
 
 
Matná, číslo negativu- 305-3
-
Ladislav Postupa /*1929 Náchod - +2016 Liberec/ byl významný český fotograf.
První snímky uveřejnil v roce 1959. Ve své tvorbě byl ovlivněn soudobým strukturalismem, ale rovněž surrealismem a dadaismem. V roce 1962 se spolupodílel na založení Studia výtvarné fotografie v Liberci.  V 70. letech uplatňoval fotografii ve společenských interiérech s využitím svého patentu na povrchovou úpravu fotografií. Další realizovaný patent souvisel s aplikací fotografie v nábytkovém designu. Ladislav Postupa se také zabýval fotografickou grafikou, která zdůrazňovala grafické vyznění díla. V posledních desetiletích se opět vrátil k surrealismu. Je zastoupen v mnoha významných domácích i zahraničních sbírkách. 
Vystavené fotografie jsou součástí většího celku jednotlivých autorských fotografií - v nabídce našeho antikvariátu přímo z umělcova archivu. 
Koupě kvalitní autorské fotografie je vždy dobrou investicí.
 


Více o fotografovi:

/autor J. Bašta/:

 

Ladislav Postupa se narodil 21. září 1929 v Náchodě. Po absolvování vyšší stavební školy v Liberci v roce 1949 nastoupil dráhu projektanta v architektonickém ateliéru. Koncem 50. let začal s výtvarnou fotografií a v roce 1967 se profesionalizoval jako fotograf, a sice rovnou jako nezařaditelný fotograf-výtvarník na volné noze, působící navíc mimo metropoli, vzdálený uměleckému provozu. Bylo to zejména zpočátku tvrdé živobytí, umožňující však svobodně se soustředit.
     „Předměty mohou nést i jiné poslání, než jim určila původní realita,“ vysvětluje pan Postupa svůj vztah ke světu skutečných věcí, z něhož čerpá materiál pro nadreálné, místy až abstrahované dílo. Jeho práce jsou bytostně grafické, ale na počátku je vždy fotografický záznam a dále zpracování výlučně fotografickými postupy. Od svého vzoru Viléma Reichmanna a od Emily Medkové, surrealistů, kteří již dříve soustavně pracovali s nalezenými objekty, se liší především pojetím tvůrčího procesu: svoje předlohy odnáší z původního prostředí a v ateliéru je oprošťuje od všech nadbytečných obrazových informací. Umisťuje je na černé či bílé pozadí a z rejstříku vyjadřovacích prostředků škrtá perspektivu. Tu maximálně potlačil i u aktů, propojených s architektonickými detaily. Lapidární, vesměs jednoslovné názvy obrazů jsou jediným a nejstručnějším možným návodem, jak vnímat jejich existenciální témata.
     Výtvarně-filozofická stránka osobnosti Ladislava Postupy má neoddělitelný protějšek v zaujetí některými technickými problémy. Práce s velkoformátovými negativy podtrhuje autorovu potřebu předem naplánovat a pak kontrolovat postup vzniku každého snímku. Postupovy čs. patenty adjustace výsledných fotografií na dřevovláknité desky a jejich povrchovou úpravu, zamýšlené pro uměleckoprůmyslové použití, se hodí i pro volná díla – silnou podložkou jsou oddělena od zdi a zároveň nepotřebují rušivé orámování, o zasklení ani nemluvě. Pracná metoda zatím marně čeká na autorova následníka. A konečně protiklad negativ-pozitiv autor spolu se zmíněnou úpravou dobře použil v kompozicích pro mnohé veřejné interiéry (což byl, na rozdíl od volných prací, zdroj obživy).
     Ladislav Postupa je dnes i slovníkovým heslem, autorem zastoupeným v evropských sbírkách. Uspořádal 36 samostatných výstav v Česku a další čtyři v Německu; zúčastnil se bezpočtu kolektivních výstav. Vyšly mu dvě monografie (Liberec 1967 a 1992) a v loňském roce životopisná publikace uspořádaná Petrem Flejberkem. Její podtitul E pericoloso sporgersi, italská verze nápisu z interiérů železničních vozů Je nebezpečné vyklánět se vně oken, dobře vystihuje Postupovy životní a autorské peripetie. Musíme dodat, že čerstvý vítr za okny pomyslného vlaku byl Ladislav Postupa vždy připraven plně využít. Fotografův tvůrčí i životní příběh se uzavřel vloni 14. května.  

 

-------------------------------------------------------------------------------------------------

 

Básník a publicista Jaromír Typlt  o něm napsal: Jako jeden z určujících členů libereckého Studia výtvarné fotografie v 60. letech nemohl zůstat nedotčený zásadní dobovou inspirací, která na toto sdružení zapůsobila – tzv. informelem, poetikou odřených zdí, zrezivělých kovů, rozkládajících se látek apod.

Ale Postupa se zachoval jako portrétista, který sice pomocí ateliérového osvětlení dokáže ve tváři detailně prokreslit každý pór a každou vrásku, avšak nezapomíná, že tajemství oné tváře má základ v něčem jiném.

Zajímá nás přece hlavně to, s čím se k nám obrací. Co pro nás setkání s ní bude znamenat. Poznání? Ohrožení? Přátelství? Noční můru?

Postupa nás přiměl dívat se s touto otázkou na staré kovové nářadí, na zahozené předměty z domácností, ale od první poloviny 70. let začal promyšleně vytvářet zjevení zcela nová, nezávislá na nálezech v realitě. Původní surové struktury se přeměnily ve zvláštní ornamentální rastry a tkáně, výrazně se rýsující na neutrálním pozadí.

Zároveň s tím bylo čím dál jasnější, že Ladislav Postupa se v každém svém obraze snaží dospět ke srozumitelnému symbolu. Rozpoznáváme základní situace a vztahy, odhadujeme význam postojů a gest.

Buďte první, kdo napíše příspěvek k této položce.

Přidat komentář
Nevyplňujte toto pole: